Pravicová past

LONDÝN: Britské všeobecné volby – soudě podle výsledků – postrádaly napětí a moment překvapení. Labouristická vláda Tonyho Blaira v posledních čtyřech letech svého působení s přehledem vedla v průzkumech veřejného mínění. Když Blair vyhlásil nové volby, nikdo o jeho novém vítězství nepochyboval. Volby ale přece jen obnažily zásadní nedostatky uvnitř britské politiky. A nejen to: odhalily podobné napětí i v dalších západních politických systémech.

Z pohledu labouristické strany byly tyto druhé volby zkouškou její důvěry v roli normální vládní strany. Téměř osmdesát let byli labouristé hlavní politickou alternativou ke konzervativní straně toryů, které v několika volbách porazili. Strana konzervativců přesto lidem odjakživa připadala jako ta „normálnější“ vládní strana. Outsiderskou pozici labouristů navíc vždy podtrhovala skutečnost, že nikdy volby nevyhráli dvakrát po sobě.

Až nyní. Strana práce uspěla, protože Tony Blair zahodil v jeho straně hluboce zakořeněná levicová dogmata. Tradiční socialistická zaříkávadla – znárodňování, cenová regulace, vládní dohled – v minulosti vždy zklamala a zklamala by i v budoucnosti; u voličů proto nemohla mít důvěru. A tak se Blair rozhodl, že se chopí principu tržních sil.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/r2QCzCv/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.