Pravicová past

LONDÝN: Britské všeobecné volby – soudě podle výsledků – postrádaly napětí a moment překvapení. Labouristická vláda Tonyho Blaira v posledních čtyřech letech svého působení s přehledem vedla v průzkumech veřejného mínění. Když Blair vyhlásil nové volby, nikdo o jeho novém vítězství nepochyboval. Volby ale přece jen obnažily zásadní nedostatky uvnitř britské politiky. A nejen to: odhalily podobné napětí i v dalších západních politických systémech.

Z pohledu labouristické strany byly tyto druhé volby zkouškou její důvěry v roli normální vládní strany. Téměř osmdesát let byli labouristé hlavní politickou alternativou ke konzervativní straně toryů, které v několika volbách porazili. Strana konzervativců přesto lidem odjakživa připadala jako ta „normálnější“ vládní strana. Outsiderskou pozici labouristů navíc vždy podtrhovala skutečnost, že nikdy volby nevyhráli dvakrát po sobě.

Až nyní. Strana práce uspěla, protože Tony Blair zahodil v jeho straně hluboce zakořeněná levicová dogmata. Tradiční socialistická zaříkávadla – znárodňování, cenová regulace, vládní dohled – v minulosti vždy zklamala a zklamala by i v budoucnosti; u voličů proto nemohla mít důvěru. A tak se Blair rozhodl, že se chopí principu tržních sil.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/r2QCzCv/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.