0

Transatlantické sklouzávání

BERLÍN – Na březích Rýna a Vltavy vzdá NATO a Evropská unie počátkem dubna hold novému americkému prezidentovi. Objeví se pěkné obrázky a velkolepé projevy o budoucnosti transatlantické vazby – jinými slovy nic mimořádného.

Ještě před štrasburským a pražským summitem však transatlantické vztahy podstoupí zkoušku na summitu G-20 v Londýně. Zvolení Baracka Obamy mělo všechno zlepšit – alespoň se v to doufalo. Sklouzávání transatlantických vztahů během osmi let prezidentského působení George W. Bush se mělo zastavit – a dokonce obrátit. Tato naděje uvadá, protože světová hospodářská krize neshody mezi Amerikou a Evropou vyhrocuje.

Samozřejmě že na konci londýnského summitu se shromáždění lídři dohodnou na společném prohlášení, protože dovolit si neúspěch nemůže nikdo. Rozmíšky ale zůstanou. USA chtějí globální krizi řešit poskytováním podstatně většího množství finanční pomoci, již Evropa odmítá vyčlenit a raději se zaměřuje na reformu regulace finančnictví. Nakonec bude nalezen formulační kompromis, který do prohlášení zahrne obojí.

Média pak své vlády pochválí za „odvahu“ a „průbojnost“ a výsledek vylíčí jako „výhru na body“. Cestou se ale vytratí rázná celosvětová reakce na nejvážnější krizi od roku 1929. Kapitán v této bitvě stále není na dohled.