NEW YORK – Ačkoliv z rozvojového kola jednání o globálním obchodu, které vedla Světová obchodní organizace (WTO) v Dauhá, nevzešlo od jejich zahájení téměř před dvanácti lety nic, připravuje se další kolo rozhovorů. Tentokrát se však jednání nepovedou na globální multilaterální bázi, ale má se diskutovat o dvou obrovských regionálních dohodách – jedné transpacifické a druhé transatlantické. Je pravděpodobné, že nadcházející rozhovory budou úspěšnější?
Kolo z Dauhá torpédovala odmítavost Spojených států zrušit zemědělské dotace – což je nezbytný předpoklad jakéhokoliv skutečného rozvojového kola vzhledem k tomu, že 70% lidí v rozvojovém světě je přímo či nepřímo odkázáno na zemědělství. Americký postoj byl skutečně zarážející i s ohledem na dřívější konstatování WTO, že americké dotace pěstitelům bavlny – které pobírá méně než 25 000 bohatých farmářů – jsou nezákonné. Spojené státy reagovaly tak, že podplatily Brazílii, která stížnost vznesla, aby na tuto otázku dále netlačila, čímž nechaly na holičkách miliony chudých pěstitelů bavlny v subsaharské Africe a v Indii, kteří kvůli americké velkorysosti vůči vlastním bohatým farmářům trpí v důsledku snížených cen.
Vzhledem k této nedávné minulosti se dnes zdá zjevné, že v rozhovorech o vytvoření oblasti volného obchodu mezi USA a Evropou a další oblasti mezi USA a velkou částí Pacifiku (s výjimkou Číny) nejde o zavedení opravdového systému volného obchodu. Skutečným cílem je vznik řízeného obchodního režimu – řízeného tak, aby vyhovoval partikulárním zájmům, které už dlouho dominují obchodní politice na Západě.
NEW YORK – Ačkoliv z rozvojového kola jednání o globálním obchodu, které vedla Světová obchodní organizace (WTO) v Dauhá, nevzešlo od jejich zahájení téměř před dvanácti lety nic, připravuje se další kolo rozhovorů. Tentokrát se však jednání nepovedou na globální multilaterální bázi, ale má se diskutovat o dvou obrovských regionálních dohodách – jedné transpacifické a druhé transatlantické. Je pravděpodobné, že nadcházející rozhovory budou úspěšnější?
Kolo z Dauhá torpédovala odmítavost Spojených států zrušit zemědělské dotace – což je nezbytný předpoklad jakéhokoliv skutečného rozvojového kola vzhledem k tomu, že 70% lidí v rozvojovém světě je přímo či nepřímo odkázáno na zemědělství. Americký postoj byl skutečně zarážející i s ohledem na dřívější konstatování WTO, že americké dotace pěstitelům bavlny – které pobírá méně než 25 000 bohatých farmářů – jsou nezákonné. Spojené státy reagovaly tak, že podplatily Brazílii, která stížnost vznesla, aby na tuto otázku dále netlačila, čímž nechaly na holičkách miliony chudých pěstitelů bavlny v subsaharské Africe a v Indii, kteří kvůli americké velkorysosti vůči vlastním bohatým farmářům trpí v důsledku snížených cen.
Vzhledem k této nedávné minulosti se dnes zdá zjevné, že v rozhovorech o vytvoření oblasti volného obchodu mezi USA a Evropou a další oblasti mezi USA a velkou částí Pacifiku (s výjimkou Číny) nejde o zavedení opravdového systému volného obchodu. Skutečným cílem je vznik řízeného obchodního režimu – řízeného tak, aby vyhovoval partikulárním zájmům, které už dlouho dominují obchodní politice na Západě.