Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
From semiconductors to electric vehicles, governments are identifying the strategic industries of the future and intervening to support them – abandoning decades of neoliberal orthodoxy in the process. Are industrial policies the key to tackling twenty-first-century economic challenges or a recipe for market distortions and lower efficiency?
NEW YORK – Zatímco v Atlantě zasedají vyjednavači a ministři ze Spojených států a dalších 11 zemí na lemu Tichého oceánu ve snaze dořešit podrobnosti dalekosáhlého nového Transpacifického partnerství (TPP), situace si zaslouží střízlivou analýzu. Největší regionální obchodní a investiční dohoda v dějinách není tím, čím se zdá.
Uslyšíte mnoho o významu TPP pro „volný obchod“. Skutečnost je taková, že se jedná o dohodu na řízení obchodních a investičních vztahů mezi členy, a to v zájmu nejmocnějších podnikatelských lobby v každé zemi. Nenechte se mýlit: z hlavních nedořešených otázek, nad nimiž se vyjednavači stále handrkují, je zřejmé, že podstatou TPP není „volný“ obchod.
Nový Zéland pohrozil, že kvůli způsobu, jímž Kanada a USA řídí obchod s mléčnými výrobky, od dohody odstoupí. Austrálie není spokojena s tím, jak USA a Mexiko řídí obchod s cukrem. USA se zase nelíbí, jak Japonsko řídí obchod s rýží. Tato odvětví se ve svých zemích opírají o významné voličské bloky. S ohledem na to, jak by TPP rozvíjelo agendu, která ve skutečnosti jde proti volnému obchodu, přesto představují jen špičku ledovce.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in