0

Obchod a třetí svět

Pokrytectví a obchodní hovory jdou vždy ruku v ruce, jak dokazuje rozhodnutí USA uvalit celní sazby na dovoz oceli. Světová obchodní organizace (WTO) sice zřejmě tento krok prohlásí za protizákonný, ale rozvojové země jsou i tak na pozoru. Už dříve tvrdily (a Indie z nich nejhlasitěji), že WTO je nástrojem bohatých zemí, a vzdorovaly proto snad vsemu, oč se WTO snažila. Už před ministerskou schůzkou zemí WTO v Dauhá na počátku letosního roku byla Indie proti zahájení nového kola jednání, proti pokračující obchodní liberalizaci a proti obchodním sankcím vůči zemím, jež nevyhovují minimálním požadavkům na pracovní podmínky.

Představa, že WTO je převážně nástrojem mocných průmyslových zemí, je víceméně správný. Stavět se proti ní na vsech frontách je ale chybné. Ke Světové obchodní organizaci (a k Severu jako takovému) je totiž nutno přistupovat mnohem komplexněji.

WTO prohlasuje, že je demokratickou organizací na principu jedna země - jeden hlas. Každý, kdo WTO sleduje, ale ví, že bohaté země se této "nepříjemné" formalitě umí vyhnout lobbyingem v zákulisí, kde celou věc, o níž jim jde, vyřesí už předem.

Neústupně odmítavý postoj vůči WTO se ovsem nevyplácí. Jak ilustruje spor o nových amerických sazbách na dovoz oceli, dnesní globalizovaný svět nutně potřebuje centrálního obchodního ombudsmana. Zrusit WTO by bylo jako řídit moderní společnost bez soudů. Soudy sice bývají k bohatým a mocným shovívavějsí, ovsem mít je je pořád lepsí než je nemít.