6

Argumenty pro TPP

STANFORD – V návaznosti na uzavření Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi na lemu Tichého oceánu sílí debaty o nákladech a přínosech liberalizace obchodu. Oba počáteční favorité americké prezidentské kampaně, republikán Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová, vyjádřili k TPP odpor, třebaže jako ministryně zahraničí jej Clintonová označila za „zlatý standard obchodních dohod“.

Vhodná míra obchodní otevřenosti není nové téma. Obchodní systémy se historicky pohybovaly od spíše otevřených po pevně svázané pravidly, cly a necelními bariérami, kvůli posunům v relativní váze liberalizujících a ochranářských ekonomických a politických sil. I v uzavřených systémech, ať už je obchodování zatíženo jakkoli přísnými sankcemi, však obvykle vznikají černé trhy, vlivem „výnosů z obchodu,“ které plynou z přirozených ekonomických sil.

Touha obchodovat vzniká, kdykoli domácí přínosy dovezeného zboží (ať už konečného produktu či komponentu) převyšují cenu, kterou je za něj třeba zaplatit – například pokud zboží z dovozu nelze v tuzemsku vyrobit anebo jen s vyššími náklady. Jak před dvěma sty lety předvedl britský ekonom David Ricardo, pro zemi může být dokonce lepší dovážet i zboží, které dokáže vyrábět levněji, pokud jí takový postup umožní produkovat jiné zboží, jehož výroba je ještě lacinější. K dalším přínosům obchodu patří vyšší pestrost zboží a úspory z rozsahu plynoucí z produkce pro globální trhy.

Samozřejmě že obchodování má potenciální negativa. Alexander Hamilton, první ministr financí USA, argumentoval tím, že pokud se umožní laciný import, zabrzdí to rozvoj domácího průmyslu, který je „v plenkách“ a potřebuje čas, aby dostatečně zesílil a snížil náklady na úroveň schopnou konkurence. V posledních desetiletích se argumentace proti obchodu zaměřuje převážně na „neférovou“ konkurenci a vyšinutí ekonomiky z rovnováhy.