Mučení a politika nejednoznačnosti

Každé nové odhalení tělesného týrání, zneužívání a sexuálního ponižování iráckých vězňů ze strany amerických a britských vojáků představuje pro mezinárodní veřejné mínění šok a státním činovníkům nezbývá než se zoufale ohánět a požár hasit. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld varoval, že nás čekají další materiální důkazy o zločinech ve věznici Abú Ghrajb, očividně s preemptivní nadějí, že tam ukrutnosti končí.

Jako bývalý americký vyšetřovatel vojenské rozvědky jsem přesvědčen, že fotografie z Abú Ghrajb jsou teprve začátek. Tamní bezohledná krutost nese až příliš mnoho příznaků systémového selhání.

Jaký systém ovšem selhal? Šlo o chybu discipliny a výcviku - tedy o výsledek vyslání nezkušených a neznalých záložníků do špatných podmínek, prudkého rozšiřování jejich nasazení a následného neřešeného podstavu tváří v tvář rostoucímu přílivu zajatých vzbouřenců? Nebo charakter týrání vyplynul z přívalu příkazů od nadřízených, aby vězně „obměkčili" pro výslechy?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/yC6Gpuf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.