0

Palestina Tonyho Blaira

LONDÝN – Bývalý britský ministerský předseda Tony Blair má mnoho kladných rysů, včetně obrovského šarmu. Bude potřebovat všechny své dovednosti, aby se vypořádal s matoucí škálou globálních úkolů, jež na sebe vzal od doby, kdy jej jeho zarputilý nástupce Gordon Brown vyzul z úřadu. Jeho prvním denním zaměstnáním po kormidlování Británie bylo vnášení míru na Střední východ prostřednictvím zřízení správních institucí palestinského státu.

Od té doby se Blair stal poradcem bank (jimž je dnes opravdu každá rada drahá), cestuje po světě na podporu rozumných politických strategií ve věci globálního oteplování a změny klimatu, založil nadaci, která má přispět k přemostění propastí mezi různými vírami, a bude přednášet o náboženství na Yaleově univerzitě v USA. Teď už zbývá jen postarat se o to, aby se na anglické národní fotbalové a kriketové mužstvo opět usmálo štěstí. Na to by si snad ještě mohl vyšetřit čas o víkendech.

Blair ale nedávno pronesl přínosný komentář k Palestině a Izraeli, který si zaslouží seriózní přijetí. Během dlouhých let této krvavé tragédie jsme se snažili krůček za krůčkem postupovat k usmíření buď prostřednictvím opatření k budování důvěry, anebo – v případě dávno nefunkční „cestovní mapy“ –naléháním na obě strany, aby dělaly paralelní kroky směrem k dohodě. Někteří pozorovatelé, zejména střízliví izraelští bojovníci za mír, navrhli ale jiný přístup.

Nelze uspět, říkají, budeme-li k cíli zvolna hopsat a kličkovat. Místo toho je třeba udělat skok rovnou ke konečné dohodě. A protože obě zúčastněné strany k souhlasu s takovým postupem nepřesvědčíte, bude zapotřebí si jej vynutit zvenčí.