2

Nadřaďme demokracii nad firemní zájmy

BOSTON – Tento měsíc se nám naskytne příležitost vytyčit kurz vedoucí k silnější a bezpečnější globální společnosti, kde moc náleží mnoha lidem, nikoliv hrstce, a kde ti, kdo brutálně ničí životní prostředí, lidská práva a veřejné zdraví, budou voláni k zodpovědnosti. A nemluvím o prezidentských volbách ve Spojených státech.

Jistě, i americké volby budou nesmírně významné, avšak nekonečné rozumování a všepohlcující politika překryly dvě přelomové události, které začínají 7. listopadu: zasedání účastníků Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku (FCTC) a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Při povrchním pohledu se zdá, že mezinárodní právo postrádá dramatičnost prezidentského zápolení, a nepochybně se může jevit jako přinejlepším usedlé a přinejhorším nepodstatné. Pokud však do něj člověk začne pronikat hlouběji, objeví téměř shakespearovský boj mezi demokracií a bezuzdnou hamižností. Na každé z obou listopadových konferencí učiní mezinárodní společenství rozhodnutí, která budou mít dopad na výsledek tohoto zápasu a mohla by začít řešit některá z nejpalčivějších globálních témat dneška.

FCTC i UNFCCC umožňují vládám krotit nezřízenou moc globálních korporací, která je prapříčinou mnoha dalších problémů, od ekonomické nerovnosti přes sociální nespravedlivost až po narušení demokratických systémů. Globální korporace jsou obrovské a jejich vliv se dotýká téměř všech aspektů našeho života. Abychom pochopili dosah jejich moci, stačí se podívat na miliardy dolarů, které investují do voleb, na jejich lobbování s cílem oklestit ochranu zaměstnanců a životního prostředí v obchodních dohodách typu Transpacifického partnerství a Transatlantického obchodního a investičního partnerství, případně na neúnavnou snahu korporací v sektoru fosilních paliv vykolejit klimatickou politiku.

Globální korporace disponují nepřiměřeně velkou mocí, protože mohou operovat napříč hranicemi států, takže je žádná jednotlivá místní či státní vláda nemůže účinně regulovat. Klíčovou funkcí mezinárodních rámců typu FCTC a UNFCCC je tedy poskytování konkrétních nástrojů vládám, které pak mohou vytyčovat státní politiku v nejrůznějších otázkách, od veřejného zdraví přes klimatické změny až po globální nerovnost.

Například Kolumbie byla před dvaceti lety baštou tabákové společnosti Philip Morris International a ucelená legislativa upravující kontrolu tabáku byla v této zemi dlouho nemyslitelná. V roce 2009 – pouhých šest let po přijetí FCTC Světovou zdravotnickou organizací a 15 měsíců po její ratifikací Kolumbií – však kolumbijská vláda schválila jeden z nejpřísnějších zákonů o kontrole tabáku na světě.

I jiné vlády z celého světa schvalují opatření, u nichž se prokázalo, že snižují podíl kuřáků a zachraňují životy, například křiklavá varování před zdravotními riziky, marketingová omezení nebo zákony předepisující prodej tabákových výrobků výhradně v balení bez uvedení značky.

Činnost FCTC však ještě není u konce a vlády dnes prosazují, aby se součástí rámců zodpovědného chování firem na národní úrovni stala i právní zodpovědnost. Budou-li v jednáních na listopadové konferenci FCTC úspěšné, pak získají nástroje potřebné k tomu, aby přinutily velké tabákové firmy platit za způsobené škody. Takový výsledek by znamenal, že vlády mohou získat zpět stamiliardy dolarů v podobě nákladů na zdravotní péči související s kouřením tabáku a vynutit si zveřejnění interních dokumentů firem působících v tomto oboru.

FCTC je účinná, protože zahrnuje těžce vydobyté ustanovení, které firmám výslovně zakazuje ovlivňovat proces formulování politik. Na konferenci o UNFCCC, která se uskuteční příští týden, použijí některé vlády FCTC jako silný precedens, na jehož základě budou tvrdit, že průmysl fosilních paliv musí být vyloučen z probíhajících jednání o klimatu kvůli střetu zájmů se zdravou klimatickou politikou.

Firmám zodpovědným za změny klimatu nelze svěřit jejich vyřešení. Pouze pokud je zcela odstraníme z rovnice, můžeme zavést skutečně přelomová opatření – například vlastnictví a provozování systémů obnovitelné energie komunitami –, která postaví přežití lidí a naší planety nad zájmy průmyslu.

Už od počátku existence veřejných regulačních institucí se je velké firmy pokoušejí infiltrovat. Tabákoví, ropní, potravinářští a farmaceutičtí giganti se snaží proniknout pomocí zastrašování, nákupů a úplatků do našeho mezinárodního veřejného prostoru, přičemž všichni sledují totožný cíl: zabránit schválení regulací, které by narušily jejich stávající byznys. Cena v podobě lidských životů či stavu planety figuruje v jejich výpočtech málokdy.

Stoupencům demokracie v občanské společnosti i vládě se podařilo vyvinout na globální korporace tlak, avšak velká část jejich pokroku visí tento měsíc na vlásku. Budou účastníci konferencí FCTC a UNFCCC hájit demokratické principy, nebo ustoupí velkým firmám?

Fake news or real views Learn More

Nehledě na referendum o „brexitu“ ve Velké Británii nelze popřít, že žijeme ve vskutku globálním světě. Když jsou příčiny našich největších problémů globální, musí být globální i naše řešení, což vyžaduje, abychom v první řadě řešili zásadní otázku vměšování se ze strany firem. Možnosti, jež by se nám otevřely při důsledném uplatňování mezinárodního práva, jsou příliš slibné na to, abychom je mohli nechat bez povšimnutí.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.