0

S eurem je lépe počkat

Čtrnáctého září budou svédstí voliči hlasovat, zda se jejich země připojí k euru. Dnes se zdá pravděpodobné, že větsina Svédů bude proti. Pro zastánce eura je to záhada. Copak není euro úspěchem, jak dokládá jeho posilování vůči dolaru? Proč by nemělo být Svédsko součástí tohoto úspěsného příběhu?

Nikdo nikdy nepochyboval, že euro bude jako měna přijato - že se, řečeno žargonem ekonomů, stane významným ,,prostředkem směny``, či dokonce dobrým ,,zdrojem hodnoty``. Měna vsak není sama o sobě cílem, nýbrž prostředkem - k vyssímu a stabilnějsímu růstu.

Otázka, zda je euro - i s příslusnými institucemi včetně nezávislé Evropské centrální banky (ECB), která se zaměřuje na inflaci - ,,dobré``, či ,,spatné``, by měla být posuzována podle hospodářského výkonu - zhodnocení, zda tato měna vede k rychlejsímu a stabilnějsímu růstu. Podle těchto kritérií nelze o euru říci nic lepsího, než že se porota zatím neusnesla. To horsí, co se dá o euru říci, je skutečnost, že v první zkousce neuspělo.

Růst v zemích eurozóny od zavedení eura před čtyřmi a půl lety je neutěsený a bezprostřední vyhlídky nevypadají o mnoho lépe. I přesto mělo euro podpořit růst snížením úrokových sazeb a stimulací investic. V několika zemích se to sice možná povedlo, ale nikoliv v Evropě jako celku.