18

Jak vyhladovět upířího hlavonožce

BERKELEY – Vysává americký finanční sektor pomalu krev z reálné ekonomiky? Památný popis banky Goldman Sachs z pera novináře Matta Taibbiho, jenž tento finanční ústav označil v roce 2009 za „obrovského upířího hlavonožce přisátého na tváři lidstva, který nelítostně vráží sosák do všeho, co je cítit po penězích“, je dodnes aktuální, a to z dobrého důvodu.

Ještě předloni jsem konstatoval, že finance a pojištění představovaly v roce 1950 ve Spojených státech 2,8% HDP, oproti 8,4% HDP tři roky po nejhorší finanční krizi za téměř 80 let. „Kdyby USA dostávaly dobrou hodnotu za… 750 miliard dolarů navíc, které se každoročně odečtou z příjmu lidí vyrábějících přímo užitečné zboží a poskytujících přímo užitečné služby, ve statistikách by se to jednoznačně projevilo.“

Tak mohutný odklon zdrojů „směrem od zboží a služeb, které v letošním roce přinesou přímý užitek,“ tvrdil jsem, „je výhodný, pouze pokud zvýší celkový roční hospodářský růst o 0,3% - neboli o 6% za pětadvacetiletou generaci“. Jinými slovy je výhodný pouze za předpokladu, že dohromady obsahuje značné množství toho, čemu finančníci říkají „alfa“.

Tak tomu nebylo, a tudíž jsem si položil otázku, proč tolik finančních znalostí a podnikavosti nepřineslo „evidentní ekonomické dividendy“. Důvodem je skutečnost, naznačil jsem, že „existují dva trvale udržitelné způsoby, jak ve financích vydělávat peníze: najít lidi s riziky, která je třeba nést, a dát je dohromady s lidmi s nevyužitou kapacitou pro nesení rizika, anebo najít lidi s takovými riziky a dát je dohromady s lidmi, kteří o ničem nemají ponětí, ale zato mají peníze“.