0

Nastal čas, aby se Amerika obrátila na jih

Ať už John Kerry učiní v případě svého listopadového zvolení prezidentem Spojených států v otázce latinské Ameriky cokoliv, tyto volby mohou ve vztazích USA a latinské Ameriky iniciovat moře změn - a to i v případě znovuzvolení George W. Bushe, či možná právě tehdy. Kerry nikdy neprojevoval o tuto oblast velký zájem, zatímco Bush ji po teroristických útocích z 11. září do značné míry ignoroval. Nepravděpodobnost posunu ve vzájemných vztazích ho však nečiní o nic méně nezbytným.

Potřeba změny v politice Spojených států vůči zbytku západní polokoule je dvojí. Za prvé, nikdy v poslední době nepanovaly v latinské Americe tak silné a hluboké protiamerické sentimenty. Jeden výzkum veřejného mínění za druhým ukazuje, že Latinoameričané zaujímají vůči USA nejnegativnější postoj od šedesátých let. Na rozdíl od této éry není nevraživost obyvatelstva tentokrát motivována akcemi Spojených států v latinské Americe nebo vůči ní; dnešní antiamerikanismus přesto značně komplikuje život demokratickým vůdcům na západní polokouli i Spojeným státům samotným.

Za druhé, což je ještě důležitější, podstatné sporné otázky mezi USA a latinskou Amerikou se vyhrocují. Samy od sebe nezmizí a neúspěch při jejich řešení je pravděpodobně ještě zhorší.

Seznam problémů, jimž latinská Amerika čelí, je dlouhý, ale nejpalčivější témata lze snadno rozpoznat. Za prvé a především je to hospodářský růst, který je v posledních letech - vlastně po celá dvě uplynulá desetiletí - skličující. V zemích, kde se obchod a investice koncentrují na svazky s USA, jde o ústřední otázku v jejich bilaterálním vztahu.