White House front walkway with President Obama walking in.

Kudy vpřed v americké zahraniční politice?

BÉNGALÚRU – Když americký prezident Barack Obama nedávno promluvil v Organizaci spojených národů o potírání Islámského státu, mnozí jeho kritici namítali, že klade příliš velký důraz na diplomacii a nedostatečně zdůrazňuje nasazení síly. Srovnávalo se s vojenskými zásahy, jež v syrské občanské válce uskutečnil ruský prezident Vladimír Putin, a jak se do obrátek dostává kampaň před americkými prezidentskými volbami, někteří republikánští kandidáti obvinili Obamu z izolacionismu.

Taková obvinění jsou plodem stranických přestřelek a nevycházejí z důkladné politické analýzy. Na současnou atmosféru je přesnější pohlížet jako na vychýlení kyvadla americké zahraniční politiky, řečeno pojmy Stephena Sestanoviche z Columbijské univerzity, od „maximalistických“ politik k „redukčním“.

Redukce není izolacionismus; jedná se o korekci strategických cílů a prostředků. K prezidentům, kteří se od konce druhé světové války drželi redukčních politik, patřili Dwight Eisenhower, Richard Nixon, Jimmy Carter a teď Obama. Žádný objektivní historik by nikoho z nich neoznačil za izolacionistu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/LhQcNxc/cs;