White House front walkway with President Obama walking in.

Kudy vpřed v americké zahraniční politice?

BÉNGALÚRU – Když americký prezident Barack Obama nedávno promluvil v Organizaci spojených národů o potírání Islámského státu, mnozí jeho kritici namítali, že klade příliš velký důraz na diplomacii a nedostatečně zdůrazňuje nasazení síly. Srovnávalo se s vojenskými zásahy, jež v syrské občanské válce uskutečnil ruský prezident Vladimír Putin, a jak se do obrátek dostává kampaň před americkými prezidentskými volbami, někteří republikánští kandidáti obvinili Obamu z izolacionismu.

Taková obvinění jsou plodem stranických přestřelek a nevycházejí z důkladné politické analýzy. Na současnou atmosféru je přesnější pohlížet jako na vychýlení kyvadla americké zahraniční politiky, řečeno pojmy Stephena Sestanoviche z Columbijské univerzity, od „maximalistických“ politik k „redukčním“.

Redukce není izolacionismus; jedná se o korekci strategických cílů a prostředků. K prezidentům, kteří se od konce druhé světové války drželi redukčních politik, patřili Dwight Eisenhower, Richard Nixon, Jimmy Carter a teď Obama. Žádný objektivní historik by nikoho z nich neoznačil za izolacionistu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/LhQcNxc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.