singer184_Michael B. ThomasGetty Images_usblacklivesmatter Michael B. Thomas/Getty Images

Jsou výtržnosti ospravedlnitelné?

MELBOURNE/LODŽ – Koncem května a v červnu, po brutální smrti George Floyda pod kolenem minneapoliského policisty, vypukly po celých Spojených státech i ve světě masové protesty proti systémovému rasismu. Floydově smrti totiž předcházelo mnoho případů, kdy policisté usmrtili neozbrojené Afroameričany, kteří se nechovali násilně. Většina protestů byla pokojných, avšak některé přerostly ve výtržnosti, rozsáhlé rabování a vandalismus. Zatímco jsou ovšem protesty proti policejní brutalitě bezpochyby legitimní, lze obhajovat i výtržnosti?

S nejpromyšlenější filozofickou obhajobou výtržností přišla Avia Pasternaková z londýnské University College. Výtržnost definuje jako projev „veřejného nepořádku, kdy se početná skupina aktérů spontánně a bez formální organizace dopouští nezákonných aktů a otevřeně se střetává s příslušníky policejních složek“. Pasternaková dodává, že výtržníci obvykle ničí veřejný a soukromý majetek, ale ubližují i lidem, často při střetech s policií. Autorka text napsala ještě před Floydovým úmrtím, avšak její článek nám může poskytnout rámec pro zhodnocení, co se po tomto incidentu událo.

Pasternaková vychází z představy známé už z diskusí o válečné etice, totiž že za určitých podmínek je přípustné způsobovat újmu druhým – dokonce i nevinným –, aby se člověk bránil nespravedlivému útoku. Běžně se přitom uvádějí tři podmínky:

https://prosyn.org/AWStyk6cs