0

Třikrát sláva Brazílii

Světové trhy jako by dnes nad Brazílií ohrnovaly nos. Mohly by se ale klidně mýlit, stejně jako se na počátku léta mýlili fotbaloví odborníci. Jen si vzpomeňte: když začínal Světový pohár, všichni považovali brazilský tým za sice talentovaný, ale nesehraný. Jenže Brazílie se jaksi opět stala mistrem světa. Podobně to může být i s celou zemí, která by nás jednou mohla překvapit svou nezdolností.

Během několika posledních let vznikla v Brazílii životaplná demokracie se silnou ekonomikou, která si rozhodně zaslouží důvěru jak investorů, tak politiků.

Jako v každé pulzující demokracii i zde existuje názorová rozdílnost. Ne všichni Američané se rozplývají nadšením nad tím, jak prezident Bush svižně přesunul bilióny dolarů přebytků v deficit, a rozhodně to není většina, která podporuje jeho návrh privatizovat americký systém sociálního zabezpečení, který měl nemalou zásluhu na vymýcení chudoby mezi americkými seniory. V klíčových otázkách však v Brazílii existuje obecný politický konsensus (ne jednohlasnost, to snad nikdo ani nechce!) a řadí se k němu všichni hlavní kandidáti prezidentských voleb, které se budou v Brazílii konat v říjnu.

Existuje například konsensus ve věci zdravé daňové a měnové politiky: nikdo se nechce vrátit k hyperinflaci předchozích desetiletí. Brazilskou měnovou politiku řídil nezvykle dobře Arminio Fraga (můj někdejší student), ale za ním ještě stojí silná instituce, jež se svými analytickými schopnostmi vyrovná centrálním bankám v nejrozvinutějších zemích.