OXFORD – Brutální mučení a vražda Džamála Chášukdžího, saúdského novináře usazeného v USA, přitáhly pozornost k saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi, o němž se má všeobecně za to, že vraždu objednal. Rovněž upozorňují na rizika v žurnalistické branži. Až budou sečtena konečná čísla, rok 2018 by pro novináře mohl být celosvětově nejnebezpečnějším zaznamenaným rokem.
Fyzické útoky na novináře jsou už sice děsivě neohrožené – zatím nejodvážnější byla asi právě Chášukdžího vražda –, ale většina hrozeb, s nimiž se profese potýká, je mnohem prozaičtější. V popředí jich stojí pět.
Zaprvé, ubývá pracovních příležitostí a místa se vyznačují nízkými mzdami, neustálou nejistotou zaměstnání a omezenými šancemi kariérního postupu. Například ve Spojených státech se zaměstnanost v redakcích za necelých deset let propadla téměř o čtvrtinu a počty studentů zapsaných na žurnalistiku v poslední době klesají.
OXFORD – Brutální mučení a vražda Džamála Chášukdžího, saúdského novináře usazeného v USA, přitáhly pozornost k saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi, o němž se má všeobecně za to, že vraždu objednal. Rovněž upozorňují na rizika v žurnalistické branži. Až budou sečtena konečná čísla, rok 2018 by pro novináře mohl být celosvětově nejnebezpečnějším zaznamenaným rokem.
Fyzické útoky na novináře jsou už sice děsivě neohrožené – zatím nejodvážnější byla asi právě Chášukdžího vražda –, ale většina hrozeb, s nimiž se profese potýká, je mnohem prozaičtější. V popředí jich stojí pět.
Zaprvé, ubývá pracovních příležitostí a místa se vyznačují nízkými mzdami, neustálou nejistotou zaměstnání a omezenými šancemi kariérního postupu. Například ve Spojených státech se zaměstnanost v redakcích za necelých deset let propadla téměř o čtvrtinu a počty studentů zapsaných na žurnalistiku v poslední době klesají.