Myslící počítače musí zvládat i halucinace

Jedním z cílů výzkumu umělé inteligence je sestrojit počítač, který bude "myslet". V roce 1950 významný britský matematik Alan Turing odhadl, že "myslící počítače" spatří světlo světa do roku 2000. K počítačům schopným simulovat procesy lidského myšlení však dnes nejsme o nic blíž než tehdy, neboť místo abychom dali zelenou zdravému rozumu, stále upřednostňujeme vědu.

Jednoduše jsme si neuvědomili několik očividných a důležitých skutečností o podstatě myšlení, které přitom máme přímo před nosem. O tom, že některé skutečnosti bývají tak očividné, až si jich nevšimneme, nás má učit filozofie. Zdá se však, že většina filozofů už hezkou řádku let spokojeně dřímá.

Zamysleme se nad čtyřmi důvěrně známými situacemi. V první z nich uvažujete nad problémem - například nad tím, kde byste si měli založit důchodové pojištění - a uvažujete nad ním logicky a analyticky. Podruhé uvažujete nahodile, čerpáte spíše z dřívějších zkušeností než z rozboru situace. (Zasekl se mi počítač. Posledně, když se to stalo, udělal jsem to a to a počítač se rozběhl. Tak to zkusím stejně.) Potřetí koukáte z okna, myšlenky vám bloudí sem a tam. A nakonec spíte a sníte.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/dQlQMM6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.