22

Mayday ve Velké Británii

LONDÝN – Konzervativní „brexitýři“ – lidé, kteří vedli kampaň za vystoupení Velké Británie z Evropské unie – dál blábolí o tom, že vybudují otevřenou a do světa orientovanou Británii stojící na volném obchodu. Ve skutečnosti se však Velká Británie zapouzdřuje. Premiérka Theresa Mayová, která se stylizuje do role britské obdoby Angely Merkelové, jako by měla více společného s Marine Le Penovou, vůdkyní francouzské krajně pravicové Národní fronty, než s internacionalistickou německou kancléřkou.

Mayová nastínila svou vizi budoucnosti Británie na říjnové konferenci Konzervativní strany. Zavázala se, že do konce března 2017 iniciuje proces formálního vystoupení země z unie, a deklarovala, že její prioritou v nadcházejících jednáních o podmínkách „brexitu“ bude státní kontrola nad imigrací – nikoliv pokračující účast na jednotném trhu EU. Tento postoj nasměruje Británii na dráhu „tvrdého brexitu“ do dubna 2019.

Vlády členských zemí EU právem trvají na svobodě pohybu jako na stěžejním pilíři jednotného trhu a nativistické sklony Mayové už dnes přiměly Merkelovou i další lídry EU, jmenovitě francouzského prezidenta Françoise Hollandea, k zaujetí tvrdšího postoje vůči Británii.

Libra se na měnových trzích jaksepatří propadla v očekávání ekonomických škod spojených s tvrdým brexitem: nákladné obchodní bariéry – celní kontroly, požadavky vyplývající z pravidel o zemi původu, dovozní cla a diskriminační regulace – rozdělí trhy v Británii a v EU a ovlivní téměř polovinu britského obchodu.