0

Špatný způsob uvažování o ropě

V nedávném poselství o stavu Unie prohlásil americký prezident George W. Bush: „Amerika je závislá na ropě.“ Zároveň oznámil program energetického výzkumu, který by během příštích dvou desetiletí snížil americký dovoz ropy z oblasti Blízkého východu o 75%. I kdyby se však jeho program setkal s úspěchem, energetickou bezpečnost Ameriky to příliš nezvýší. Spojené státy dovážejí z oblasti Perského zálivu pouhou pětinu z celkového objemu spotřebované ropy.

Američané nejsou sami, kdo si dělá starosti o ropu jako o bezpečnostní problém. Rovněž Čína a Indie, dvě nejlidnatější země na světě, si uvědomují, že jejich vysoké tempo hospodářského růstu závisí na zahraniční ropě. Tyto dvě země dohromady sice v porovnání s USA spotřebují jen necelou polovinu objemu ropy, avšak jejich spotřeba rychle roste. Jakmile začnou chudé země spotřebovávat na hlavu tolik co země bohaté, bude ropy dost na to, aby vystačila pro všechny?

Čína a Indie brázdí celý svět a uzavírají finančně i politicky nákladné dohody ve snaze zajistit si produkci z nových ropných států. Když například západní země odradily své ropné společnosti od obchodování se súdánskou vládou kvůli její nedostatečné reakci na genocidu v Dárfúru, súdánskou ropu rychle skoupila Čína.

Někteří ropní experti tvrdí, že celosvětová produkce ropy dosáhne vrcholu přibližně za deset let. Jiní namítají, že díky novým nalezištím a zdokonalení technologie těžby z již existujících ropných polí jsou podobné odhady příliš panické. Jelikož přesné statistiky o zásobách ropy v zemích, jako je Saúdská Arábie, nejsou dostupné, nelze tento spor s konečnou platností vyřešit. Většina expertů se však shoduje, že svět zásoby ropy hned tak nevyčerpá – navzdory rostoucí čínské a indické poptávce. Ověřené zásoby dosahují objemu více než jednoho bilionu barelů a další se pravděpodobně ještě najdou.