Nesprávné ponaučení z Mnichova

NEW YORK – Tento měsíc uplyne sedmdesát let ode dne, kdy britský premiér Neville Chamberlain podepsal v Mnichově dokument, jenž Německu umožnil ukrojit pro sebe velký kus Československa. Takzvaná „mnichovská dohoda“ byla později pokládána za opovrženíhodnou zradu státu, jejž Chamberlain označil za „vzdálenou zemi, o níž málo víme“. Mnozí lidé to ovšem tehdy vnímali jinak.

Chamberlainovo přesvědčení, že Velká Británie ještě není připravena na válku s nacistickým Německem a že diplomacie a kompromis představují bezpečnější postup, sdílela ve skutečnosti řada Evropanů, kteří z osobní zkušenosti znali strašlivé důsledky války. Chamberlain nicméně vstoupil do dějin jako zbabělec a jeho politika „appeasementu“ ve vztahu k nacistickému Německu bývá často uváděna jako příčina Hitlerova následného tažení s cílem dobýt zbytek Evropy.

Chamberlain se pravděpodobně mýlil. Británie a Francie mohly Německo zastavit. „Mnichov 1938“ představoval jeden ze vzácných okamžiků v dějinách demokracií, kdy byla obezřetná diplomacie chybou. Zapotřebí zde bylo neústupného romantického hrdiny, jenž by byl ochoten riskovat osud svého národa tím, že by bojoval dál, „ať to stojí, co to stojí“, jak prohlásil Winston Churchill.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/7K9Wn3K/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.