0

Západ proti všem?

Madridské pumové atentáty daly Evropanům pocítit metlu terorismu až do morku kostí. Jedenáctý březen je teď evropskou verzí 11. září v Americe. Přesto se často zdá, že Amerika a Evropa nepohlíží na svět stejnou optikou: španělskou reakcí na teroristické útoky - hrozbě společné všem demokraciím - bylo zvolit vládu slibující ukončení proamerické politiky v Iráku. Znamená to, že vidění Evropy a USA je diametrálně odlišné?

Tato zdánlivá ztráta spojení ve věci zahraniční politiky částečně plyne z nedorozumění ohledně toho, co vlastně je „Evropa". Evropský projekt je odpovědí realistů na globalizaci a výzvy, které přináší. Byl zahájen, aby vytvořil „solidarités de fait" (skutečnou solidaritu), podpořil politickou stabilitu a upevnil demokracii a evropský sociální model. Po dosažení těchto cílů Evropa dnes chce pozitivně přispět ke světovým událostem.

Nejde o nostalgii po zašlé slávě. V Evropě teď existuje nebývale vysoká míra solidarity, což jasně ukázal kolektivní zármutek a projevy účasti směřované Španělsku. Na tomto ohromném potenciálu musíme stavět, abychom vybudovali logiku světové solidarity.

Spojené státy, taktéž oběť ohavného útoku, se cítí vtaženy do světa, ale nikoliv proto, aby prosazovaly obdobný model spolupráce. Zaměřeni spíše na obranu svých hodnot a bezpečnosti, Američané se snaží chránit svět, zejména Západ, před temnými novými hrozbami. Mesianistický idealismus, jenž osvobodil Evropu od nacismu a západní Evropu ochraňoval před komunismem, se nyní zaměřil na další nepřátele.