0

Unavený titán

PAŘÍŽ – Rozpoutávající se „měnová válka“, která bude pravděpodobně dominovat diskusím na nadcházejícím summitu skupiny G-20 v Soulu, musí být hodnocena na pozadí nové mocenské krajiny – krajiny, kterou za pouhé dva roky proměnila první krize globalizované ekonomiky.

Ekonomické důsledky krize zanechaly řadu rozvinutých zemí v silném propadu, z něhož se usilovně snaží vybřednout směrem ke zdravému zotavení. Naproti tomu zemím s rozvíjejícími se trhy se po krátkém poklesu podařilo opětovně zažehnout růstové motory a dnes již opět uhánějí plnou parou vpřed a zaznamenávají impozantní tempa růstu.

Existují i důsledky finanční a měnové. Ačkoliv se dosud žádná měna nepropracovala k tomu, aby mohla nahradit dolar ve funkci světové rezervní a transakční měny, stala se tato „přehnaná výsada“, jak ji nazval Charles de Gaulle, terčem nepozorovaného útoku. Uskupení „ASEAN + 3“, které zahrnuje i Čínu, Japonsko a Jižní Koreu, založilo v březnu 2010 v rámci takzvané „Chiangmaiské iniciativy“ rezervní fond v objemu 120 miliard dolarů. Na rozdíl od roku 1997 se Spojené státy tentokrát ani nepokusily tento zárodečný „asijský měnový fond“ torpédovat.

Evropa si zpočátku vedla dobře, ale poté vstoupila do rozbouřených vod, když byla konfrontována s možností, že Řecko nebude schopné splácet svůj veřejný dluh. Tato „krize v krizi“ obnažila slabé řízení eurozóny a probudila pochyby o životaschopnosti měnové unie s velkými rozdíly v konkurenceschopnosti jednotlivých členských zemí.