PAŘÍŽ – Rozpoutávající se „měnová válka“, která bude pravděpodobně dominovat diskusím na nadcházejícím summitu skupiny G-20 v Soulu, musí být hodnocena na pozadí nové mocenské krajiny – krajiny, kterou za pouhé dva roky proměnila první krize globalizované ekonomiky.
Ekonomické důsledky krize zanechaly řadu rozvinutých zemí v silném propadu, z něhož se usilovně snaží vybřednout směrem ke zdravému zotavení. Naproti tomu zemím s rozvíjejícími se trhy se po krátkém poklesu podařilo opětovně zažehnout růstové motory a dnes již opět uhánějí plnou parou vpřed a zaznamenávají impozantní tempa růstu.
Existují i důsledky finanční a měnové. Ačkoliv se dosud žádná měna nepropracovala k tomu, aby mohla nahradit dolar ve funkci světové rezervní a transakční měny, stala se tato „přehnaná výsada“, jak ji nazval Charles de Gaulle, terčem nepozorovaného útoku. Uskupení „ASEAN + 3“, které zahrnuje i Čínu, Japonsko a Jižní Koreu, založilo v březnu 2010 v rámci takzvané „Chiangmaiské iniciativy“ rezervní fond v objemu 120 miliard dolarů. Na rozdíl od roku 1997 se Spojené státy tentokrát ani nepokusily tento zárodečný „asijský měnový fond“ torpédovat.
PAŘÍŽ – Rozpoutávající se „měnová válka“, která bude pravděpodobně dominovat diskusím na nadcházejícím summitu skupiny G-20 v Soulu, musí být hodnocena na pozadí nové mocenské krajiny – krajiny, kterou za pouhé dva roky proměnila první krize globalizované ekonomiky.
Ekonomické důsledky krize zanechaly řadu rozvinutých zemí v silném propadu, z něhož se usilovně snaží vybřednout směrem ke zdravému zotavení. Naproti tomu zemím s rozvíjejícími se trhy se po krátkém poklesu podařilo opětovně zažehnout růstové motory a dnes již opět uhánějí plnou parou vpřed a zaznamenávají impozantní tempa růstu.
Existují i důsledky finanční a měnové. Ačkoliv se dosud žádná měna nepropracovala k tomu, aby mohla nahradit dolar ve funkci světové rezervní a transakční měny, stala se tato „přehnaná výsada“, jak ji nazval Charles de Gaulle, terčem nepozorovaného útoku. Uskupení „ASEAN + 3“, které zahrnuje i Čínu, Japonsko a Jižní Koreu, založilo v březnu 2010 v rámci takzvané „Chiangmaiské iniciativy“ rezervní fond v objemu 120 miliard dolarů. Na rozdíl od roku 1997 se Spojené státy tentokrát ani nepokusily tento zárodečný „asijský měnový fond“ torpédovat.