0

Washingtonské protesty

CAMBRIDGE: Tak právě vstupujeme do třetího kola pouličních protestů proti globalizaci. Jako první byla obležena londýnská City a Seattle. Nyní se demonstranti a bojovníci proti MMF a Světové bance (SB) srocují ve Washingtonu. Tisíce budou protestovat ve jménu lidských práv, práv žen, práv gayů, práv pracujících, ekologických práv, a taky proti válkám, za věc svobodného Tibetu a milióny dalších věcí. Jen povrchní pohled na webové stránky demonstrantů (a16.org) mám poskytne kompletní menu všemožného nadávání a remcání, jenž mají na skladě, včetně domény anarchistů.

Co je ale zcela mimořádné, nespočívá v protestech per se (samotných), ale v naprosto dokonalé schopnosti koncentrovat a mobilizovat tak obrovské množství skupin, vzájemně tolik rozdílných, v jednu gigantickou proti-všemu-co-je-na-tomto-světě-špatného vyjící masu. Ovšem, měli bychom toto ječení brát vážně? Je v něm skryto nějaké poselství? Jsou tyto protesty skutečnou presentací všeobecně rozšířené reakce na způsoby, kterými funguje dnešní světové hospodářství? Či není všechen ten lomoz a běsnění ničím víc, než jen velmi dobře zorganizovanou mobilizací vyděděnců, jež nejsou schopni získat nijakou podporu normálními demokratickými procesy?

Demonstrace ve Washingtonu si dozajista získají pozornost celého světa jako nejlepší show, která ve městě právě běží. Nicméně bychom tím neměli být odrazeni od zdravého ekonomického přístupu k řízení světového hospodářství. Tím nejvážnějším důvodem, pro který můžeme všechny tyto výkřiky ignorovat, je to, že v pozadí, nikoliv však skutečně skryta, stojí jedna vedoucí organizátorská síla těchto demonstrací, a tou jsou americké odbory, tedy hnutí, jenž má obrovské potíže se svobodným trhem (příklady budiž Nafta, obchody s Čínou, WTO), resp. se vším, co jen vzdáleně připomíná globální svobodný trh.

Když totiž unijní bossové začnou hrát na internacionalistickou strunu, nesmíte jim věřit ani minutu. Vždy jen chtějí pozvednout pracovní standardy v zahraničí, tak, aby byla cena práce dělníků v chudých zemích příliš vysoká a oni pak ztratili svá pracovní místa. Politici v chudých zemích již dávno pochopili, že jejich největšími nepřáteli jsou američtí advokáti „vzájemně výhodných obchodů“, odborové svazy a ekologové.