Válka s terorismem po Iráku

Oslnivá vojenská vítězství v Afghánistánu a v Iráku nás mohou uvádět v omyl ohledně války s terorismem. Kdyby se jednalo výhradně o záležitost ničemných států, dalo by se usuzovat, že dochází k pokroku. Rozvoj technologií ovšem dává ničivé možnosti, které se kdysi omezovaly především na vlády a armády, do rukou deviantních skupin a jedinců.

I když se prokáže, že je nemožné zabránit všem teroristickým incidentům, snížení jejich četnosti a omezení jejich smrtonosného potenciálu bude mít velký vliv na jejich dopady na společnost. Svět potřebuje mnohavrstevnou strategii, která delegitimizuje útoky na civilisty jako způsob boje, odradí státy od toho, aby poskytovaly zdroje nebo útočiště těm, kdo takové metody boje využívají, opevní naše domácí cíle, zbaví teroristy snadného přístupu ke zbraním hromadného ničení a omezí pobídky k používání terorismu.

Vojenská opatření nesmí řešit větší část problému, ale občas jsou zásadní. Připravit Al Kajdu o její afghánské útočiště nebylo sice dostatečným krokem, ale bylo to nezbytné. Počet států financujících terorismus se za posledních deset let snížil. Diplomacie opřená o vojenskou hrozbu dokáže toto číslo ještě dále snížit. Některé rozpadající se státy mají tak zmatečnou organizační strukturu, že není možné jen odstrašovat od poskytování útočišť teroristům. V takových případech může být na místě vojenská pomoc, v jiných může být nezbytná intervence.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Gc3XTRT/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.