Mizí švédská výjimečnost?

V posledních dvou letech se voliči v západní Evropě obracejí doprava. V Dánsku, Francii, Itálii, Nizozemsku, Norsku a Portugalsku tento trend živí obavy z přistěhovalectví, chronické nezaměstnanosti, vysokých daní a zhoršujících se veřejných služeb. Ale jak ukazují zatím poslední parlamentní volby v Evropě, švédští sociální demokraté - kteří byli za posledních 70 let u moci 61 let - zůstávají vůči seriózním výzvám pravice relativně imunní.

Průzkumy veřejného mínění přisoudily před několika málo měsíci sociálním demokratům ve Svédsku celých 44 procent voličské podpory. Levice, skládající se z bývalých komunistů a zelených, si udržela uspokojivý 12-15procentní náskok před čtyřmi nesocialistickými stranami. Během kampaně se tento rozdíl dramaticky snížil a levice si svou sílu udržela jen o vlásek, ale nakonec se ukázalo, že její náskok je nepřekonatelný.

Jak to, že Svédsko odolalo pravicové vlně, která zaplavila většinu západní Evropy? Bezprostřední příčinou trvalé obliby sociálních demokratů je zahraniční politika. V první polovině roku 2001 Svédsko předsedalo Evropské unii, což premiéru Göranu Perssonovi, dominantnímu politikovi země, poskytlo jeviště, na němž mohl zazářit. Sociální demokraté skórovali rovněž svou podporou Spojených států po teroristických útocích z loňského 11. září, díky které si vydobyli pozici, ze které nebylo kudy odejít do opozice.

https://prosyn.org/1R1hbngcs