0

Intelektuál, vyhynulý druh

Na letošní jaro připadá sté výročí narození dvou všestranných intelektuálů, oněch ideologických ztělesnění éry studené války, Raymonda Arona a Jeana-Paula Sartra. Aron se narodil 14. března a Sartre 21. června 1905.

Sartre a Aron se znali 50 let, už od doby, kdy společně získávali elitní francouzské vzdělání, jehož součástí byl formativní pobyt v Německu těsně před nástupem nacismu. Oba svým nenapodobitelným způsobem projevovali podivínství, jež bývá u intelektuálů obdivováno i nenáviděno: Aron favorizoval angloamerický liberalismus, ještě než se dostal do módy, zatímco Sartre zůstal sympatizantem komunismu, i když už z módy vyšel.

Aron psal klidnou, uhlazenou prózu o nejžhavějších geopolitických konfliktech, zatímco Sartre dokázal proměnit jakoukoli banalitu v existenciální krizi. Přesto oba často společně stáli proti francouzskému politickému establishmentu. Oba vstoupili do odboje, když se Francie stala nacistickým loutkovým státem, a oba volali po nezávislosti Alžírska, jakmile Francie znovu získala suverenitu.

Žel bohu, Sartre a Aron sdílí osud i po smrti: všechny akademické discipliny – filozofie, literatura, sociologie, politologie –, o nichž se lze domnívat, že byly jejich rozsáhlými díly obohaceny, se obou mužů zříkají, přehlížejí je nebo podceňují. Umlčeni smrtí, Sartre a Aron jsou vzpomínáni spíš pro postoje, s nimiž přistupovali k tomu, o čem psali, než pro to, co vlastně řekli.