4

Trhlina v americké zdravotní péči

BERKELEY – V roce 1883 autoritářská imperiální vláda vévody Otto von Bismarcka – který proslul prohlášením, že „velké otázky naší doby se nevyřeší řečmi a rozhodováním většiny v parlamentě…, ale krví a železem“ – zřídila v Německu národní zdravotní pojištění.

Důvody pro národní zdravotní pojištění jsou dnes stejně zřejmé, jako byly za Bismarcka před 130 lety. Úspěch země – ať už se poměřuje slávou jejího císaře, rozpínáním území, bezpečností na hranicích nebo blahobytem obyvatel – se opírá o zdraví lidu.

Každého může skolit zlá nemoc a vážně nemocní lidé zpravidla nevydělávají mnoho peněz. Čím déle se vážně nemocní neléčí, tím nákladnější je nakonec jejich terapie a zajištění jejich životních potřeb.

Soukromé úspory dokážou uhradit náklady léčby zpravidla jen lidem spořivým a movitým. Nepřikloníme-li se tedy k názoru, že osoby bez dostatečných úspor, které vážně onemocní, by měly rychle zemřít (a snížit tak populační přebytek), s národním zdravotním pojištěním bude země bohatší a úspěšnější. Pro Bismarcka byly tyto argumenty naprosto přesvědčivé. Neméně přesvědčivé jsou i dnes.