4

Globalizujme Radu bezpečnosti

BRASILIA – Charta Organizace spojených národů z roku 1945 představovala historický průlom v prosazování míru na multilaterální bázi. Z druhé světové války, která si vyžádala více než 50 milionů životů, vzešly jako dvě velké světové mocnosti Spojené státy a Sovětský svaz. Charta OSN, kterou během války původně dojednaly USA, Sovětský svaz a Velká Británie, založila Radu bezpečnosti čítající pět stálých členů včetně Francie a Čínské lidové republiky.

V době svého zrodu měla OSN 51 členských zemí; dnes jich má 193. Ačkoliv se však Rada bezpečnosti v roce 1965 rozrostla o čtyři místa, když se počet křesel pro nestálé členy zvýšil ze šesti na deset, složení stálých členů se od roku 1945 nezměnilo.

Od té doby prošel svět mimořádnými proměnami. Kromě mezistátních konfliktů a šíření zbraní – zejména zbraní hromadného ničení – se objevily nové výzvy, jako jsou terorismus nebo zapojování nestátních aktérů do vnitřních konfliktů. Současně s tím se radikálně proměnila také globální distribuce hospodářské a politické moci, která připravila půdu pro vznik multipolárního mezinárodního uspořádání.

Neměnné složení Rady bezpečnosti představuje v tomto prostředí značné omezení schopnosti mezinárodního společenství řešit globální problémy. Konflikty se vlečou bez náležité akce ze strany orgánu, který byl založen kvůli jejich řešení. Civilisté umírají po tisícovkách, jsou vyháněni z domovů nebo čelí otřesnému porušování lidských práv, avšak Rada bezpečnosti zjevně není schopna či ochotna jednat. Reforma rady je proto naléhavá a nevyhnutelná.