2

Pákistánský bod zlomu

LAHORE – Pákistánský okamžik politické pravdy se rychle blíží. 11. května nějakých 40-50 milionů voličů složí nové Národní shromáždění. Dozvuky výsledku, jemuž přechází prudký vzestup extremistického násilí, se zřejmě ponesou široko daleko.

Pákistánské domácí teroristické skupiny vědí, že země je v bodu zlomu, a útočí na kandidáty a voliče upřednostňující sekulární stát. Byly zabity stovky lidí a do voleb nepochybně zemřou další. Stávají se terčem proto, že tyto skupiny v případě vítězství doženou to, co se občas nazývá „ideou Pákistánu“, k logickému – a extrémnímu – dovršení.

Před zhruba 70 lety duchovní otec Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh zformoval hnutí za vytvoření nezávislého státu pro muslimy Britské Indie. Britská koloniální správa se nakonec podvolila a z oblastí s muslimskou většinou vytvořila samostatnou zemi. Obyvatelstvo dnešního Pákistánu bylo tehdy muslimské asi ze dvou třetin; zbytek tvořili převážně hinduisté a sikhové.

Toto složení se během dělení nových států Indie a Pákistánu v roce 1947 dramaticky změnilo, neboť přes nově vytýčenou hranici se přestěhovalo 14 milionů lidí. Z Indie do Pákistánu prchlo osm milionů muslimských běženců, zatímco šest milionů hinduistů a sikhů zamířilo opačným směrem. Když bylo toto „etnické čištění“ u konce, pákistánská populace byla z 95 % muslimská.