Ekonomie velkého záchvatu

BERKELEY – Zdá se, že centrální bankéři a vlády v celém severoatlantickém regionu jsou většinou bezmocní ve snaze obnovit ve svých ekonomikách plnou zaměstnanost. Evropa sklouzla zpátky do recese, aniž se pořádně zotavila z krize, která započala v roce 2008. Ekonomika Spojených států roste v současné době tempem 1,5% ročně (přibližně o celý procentní bod méně, než je její potenciál) a růst může zpomalit kvůli letošní malé fiskální kontrakci.

Průmyslové tržní ekonomiky trpí periodickými finančními krizemi, po nichž následuje vysoká nezaměstnanost, a to nejméně od roku 1825, kdy všeobecná panika způsobila pád Bank of England. Takové epizody jsou špatné pro všechny – pro zaměstnance, kteří ztratí pracovní místa, pro podnikatele a akcionáře, kteří přijdou o zisky, pro vlády, jimž se propadne daňový výnos, i pro držitele dluhopisů, kteří trpí důsledky bankrotů – a měli jsme téměř dvě staletí na to, abychom zjistili, jak se s nimi vypořádat. Proč tedy vlády a centrální banky selhaly?

Existují tři důvody, proč se úřadům nemusí podařit obnovit po poklesu rychle plnou zaměstnanost. Tak především mohou neukotvená inflační očekávání a strukturální obtíže znamenat, že se snaha o pozvednutí poptávky projeví téměř výlučně v rychlejším růstu cen a jen minimálně ve vyšší zaměstnanosti. Toto byl problém v 70. letech, ale teď to problém není.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/CIoUEEO/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.