0

Neskončená studená válka

MOSKVA – Letos v listopadu si připomeneme dvacáté výročí pádu Berlínské zdi. Ukazuje se však, že konec konfrontace v Evropě byl možná pouze dočasný. Rok po loňské letní válce v Gruzii jako by se staré spory znovu vynořovaly v jiné podobě. Studená válka v Evropě byla sice prohlášena za ukončenou, avšak pravdou je, že ve skutečnosti nikdy neskončila.

Když se Sovětský svaz stáhl ze střední a východní Evropy, my Rusové jsme věřili, že se NATO nikdy nerozšíří o země a území, z nichž jsme odešli. Doufali jsme ve sjednocení s Evropou, ve „společný evropský dům“ a ve vytvoření „jednotné a svobodné“ Evropy. Naše naděje nebyly bláhovým sebeklamem. Vedoucí představitelé Spojených států a Německa koneckonců Michailu Gorbačovovi slíbili, že se NATO nebude rozšiřovat na východ.

Když Rusové přemohli komunismus, pokládali se zpočátku za vítěze. Po několika euforických letech se však Západ začal stále více chovat jako ten, kdo vyhrál studenou válku. Jakmile se potenciální „vojenská hrozba“ představovaná Sovětským svazem rozplynula, neměly již po sobě jdoucí vlny rozšiřování NATO vojenský ani ideologický smysl.

Západní logika rozšiřování byla geopolitická: přivést bývalé sovětské republiky a bývalé socialistické státy ve střední a východní Evropě do sféry západního politického a hospodářského vlivu. Zpočátku se deklarovalo, že noví členové NATO splňují demokratická i vojenská kritéria. Později se od těchto kritérií upustilo, když NATO začalo zvát ke vstupu i nejzaostalejší a nejzkorumpovanější státy.