0

Obrazoborecký pohled na OSN

Žádná organizace není chována v takové úctě jako Organizace spojených národů. To je zřejmě přirozené, neboť OSN ztělesňuje některé z nejušlechtilejších snů lidstva. Avšak dnes, kdy se nad správci programu OSN „ropa za potraviny" vznáší skandál a svět si připomíná genocidu ve Rwandě, jež začala před deseti lety, by se na úctu vůči OSN mělo pohlížet tak trochu jako na pověru a na generálního tajemníka Kofiho Annana jako na jejího falešného proroka.

Od dob Daga Hammarskjölda nebyl žádný šéf OSN tak velebený jako Annan. Do jisté míry je to pochopitelné. Annan si obvykle zachovává klidné, důstojné vystupování. Má svůj šarm a - jak mnozí říkají - charisma. Lídra je ovšem třeba soudit podle jeho skutků v okamžicích, kdy jsou v sázce zásadní hodnoty. Annanova selhání v takových situacích se téměř bezvýhradně zamlouvají.

V letech 1993 až 1996 byl Annan náměstkem generálního tajemníka pro mírové operace OSN a později zástupcem generálního tajemníka. Jedna ze dvou katastrof, za něž nese velkou část viny, je srbský masakr sedmi tisíc lidí v bosenské Srebrenici, zřejmě nejhorší jatka v poválečné Evropě.

V roce 1993 bylo bosenským Muslimům přislíbeno, že je budou ochraňovat jednotky OSN. Závazek byl splněním předpokladu pro jejich souhlas s odzbrojením. OSN prohlásila Srebrenici za „bezpečné útočiště", jež mělo „chránit" 600 nizozemských vojáků OSN.