Mezi Američany je oblíben názor, že pokud chudé země jednoduše otevřou své trhy, bude následovat větší prosperita. V případě zemědělství je to bohužel pouhá rétorika. Spojené státy jsou zásadám svobodného tržního prostředí věrné pouze naoko a ve skutečnosti upřednostňují washingtonské lobbisty a přispěvatele do předvolebních kampaní, kteří žádají pravý opak. Koneckonců jsou to právě americké zemědělské dotace, které pomohly – přinejmenším prozatím – zabít takzvané rozvojové kolo obchodních jednání z Dauhá, jež mělo poskytnout chudým zemím nové příležitosti ke zvýšení růstu.
Dotace ubližují zemědělcům v rozvojových zemích, protože vedou k vyšší produkci – a tím i k nižším světovým cenám. Bushova administrativa – která je údajně odhodlaným zastáncem svobodného tržního prostředí po celém světě – výši zemědělských dotací v USA ve skutečnosti téměř zdvojnásobila.
Problém lze ilustrovat na příkladu bavlny. Bez dotací by se Američanům nevyplatilo jí produkovat příliš velké množství; s dotacemi jsou USA největším vývozcem bavlny na světě. Přibližně 25 000 bohatých amerických pěstitelů bavlny si mezi sebou na dotacích rozděluje 3 až 4 miliardy dolarů – přičemž většina těchto peněz putuje jen k malému zlomku příjemců. Zvýšená nabídka tlačí ceny bavlny dolů, což jen v subsaharské Africe poškozuje zhruba 10 milionů zemědělců.
Mezi Američany je oblíben názor, že pokud chudé země jednoduše otevřou své trhy, bude následovat větší prosperita. V případě zemědělství je to bohužel pouhá rétorika. Spojené státy jsou zásadám svobodného tržního prostředí věrné pouze naoko a ve skutečnosti upřednostňují washingtonské lobbisty a přispěvatele do předvolebních kampaní, kteří žádají pravý opak. Koneckonců jsou to právě americké zemědělské dotace, které pomohly – přinejmenším prozatím – zabít takzvané rozvojové kolo obchodních jednání z Dauhá, jež mělo poskytnout chudým zemím nové příležitosti ke zvýšení růstu.
Dotace ubližují zemědělcům v rozvojových zemích, protože vedou k vyšší produkci – a tím i k nižším světovým cenám. Bushova administrativa – která je údajně odhodlaným zastáncem svobodného tržního prostředí po celém světě – výši zemědělských dotací v USA ve skutečnosti téměř zdvojnásobila.
Problém lze ilustrovat na příkladu bavlny. Bez dotací by se Američanům nevyplatilo jí produkovat příliš velké množství; s dotacemi jsou USA největším vývozcem bavlny na světě. Přibližně 25 000 bohatých amerických pěstitelů bavlny si mezi sebou na dotacích rozděluje 3 až 4 miliardy dolarů – přičemž většina těchto peněz putuje jen k malému zlomku příjemců. Zvýšená nabídka tlačí ceny bavlny dolů, což jen v subsaharské Africe poškozuje zhruba 10 milionů zemědělců.