Dvě společenství Evropy

Evropa se nachází v paradoxním bodu obratu. Zatímco harmonizace práva a tvorba ústavy svědčí o prohlubování integrace, evropské instituce nedokázaly vytvořit to, co k životu a úspěchu potřebuje každá politická obec: pocit sounáležitosti.

Dokud se to nezmění, integrace nemůže uspět. Řečeno úplně jednoduse, má-li Evropská unie překonat národní provinčnost a přijmout společný a závazný cíl, musí opustit účetnické floskule a začít hovořit jazykem, který rozeznává dobro a zlo, krásu a osklivost, právo a bezpráví.

K tomu nedojde ani automaticky, ani přes noc. Společné hodnoty a vazby se vyvíjejí z nánosů zkuseností, přičemž zevnějsek organicky vzniklých prožitků jim dodává mytologické a historické povědomí. Neexistuje nic srovnatelného s integrací EU, co by se jestě více podobalo rozhodnutí hrstky dvořanů. Není tedy snadné představit si cestu, která by měla vést ke kolektivní a individuální identitě, již evropské sjednocení vyžaduje.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/uuUFXXH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.