Dvě společenství Evropy

Evropa se nachází v paradoxním bodu obratu. Zatímco harmonizace práva a tvorba ústavy svědčí o prohlubování integrace, evropské instituce nedokázaly vytvořit to, co k životu a úspěchu potřebuje každá politická obec: pocit sounáležitosti.

Dokud se to nezmění, integrace nemůže uspět. Řečeno úplně jednoduse, má-li Evropská unie překonat národní provinčnost a přijmout společný a závazný cíl, musí opustit účetnické floskule a začít hovořit jazykem, který rozeznává dobro a zlo, krásu a osklivost, právo a bezpráví.

K tomu nedojde ani automaticky, ani přes noc. Společné hodnoty a vazby se vyvíjejí z nánosů zkuseností, přičemž zevnějsek organicky vzniklých prožitků jim dodává mytologické a historické povědomí. Neexistuje nic srovnatelného s integrací EU, co by se jestě více podobalo rozhodnutí hrstky dvořanů. Není tedy snadné představit si cestu, která by měla vést ke kolektivní a individuální identitě, již evropské sjednocení vyžaduje.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/uuUFXXH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.