Dvě společenství Evropy

Evropa se nachází v paradoxním bodu obratu. Zatímco harmonizace práva a tvorba ústavy svědčí o prohlubování integrace, evropské instituce nedokázaly vytvořit to, co k životu a úspěchu potřebuje každá politická obec: pocit sounáležitosti.

Dokud se to nezmění, integrace nemůže uspět. Řečeno úplně jednoduse, má-li Evropská unie překonat národní provinčnost a přijmout společný a závazný cíl, musí opustit účetnické floskule a začít hovořit jazykem, který rozeznává dobro a zlo, krásu a osklivost, právo a bezpráví.

K tomu nedojde ani automaticky, ani přes noc. Společné hodnoty a vazby se vyvíjejí z nánosů zkuseností, přičemž zevnějsek organicky vzniklých prožitků jim dodává mytologické a historické povědomí. Neexistuje nic srovnatelného s integrací EU, co by se jestě více podobalo rozhodnutí hrstky dvořanů. Není tedy snadné představit si cestu, která by měla vést ke kolektivní a individuální identitě, již evropské sjednocení vyžaduje.

https://prosyn.org/uuUFXXHcs