WASHINGTON: Summit Evropské unie v Nice sice nedosáhl většiny svých cílů, ale stal se svědkem velkého kroku vpřed v oblasti tvorby vojenské identity EU, tzv. Evropské obranné iniciativy (EDI). Tento trend však vzbuzuje obavy jak v NATO, tak ve Spojených státech.
Jedním z primárních principů americké zahraniční politiky je už dlouho prosazování a podpora veškerého úsilí vedoucího k vyšší integraci Evropské unie. Pokud by následkem takového úsilí mohlo dojít k poškození zájmů USA, snaží se Spojené státy o revizi detailů, aniž by se stavěly proti konkrétní iniciativě jako celku. Na rozdíl od britských toryů, některých francouzských gaullistů a mnoha Dánů a Švédů se Američané neobávají možnosti vzniku Spojených států evropských – nepochybně potencionálního soupeře, ale také společníka, bez něhož se na světové scéně neobejdou.
Když na veřejnost poprvé pronikly zprávy o EDI, nebyla reakce Ameriky jiná. Přestože se někteří francouzští navrhovatelé EDI netajili s přáním, aby EDI zcela nahradilo NATO – byla to pro ně jediná cesta, jak emancipovat Evropu od americké hegemonie –, nebyla Evropská obranná iniciativa prezentována a diskutována v radách Evropské unie tímto způsobem. Podle oficiálních zpráv se EDI měla stát pomocnou složkou NATO, ne jeho soupeřem. Účelem jejího vzniku mělo být poskytování evropských obranných složek pro méně náročné mírové operace, jež nevyžadují účast amerických bojových sil.
WASHINGTON: Summit Evropské unie v Nice sice nedosáhl většiny svých cílů, ale stal se svědkem velkého kroku vpřed v oblasti tvorby vojenské identity EU, tzv. Evropské obranné iniciativy (EDI). Tento trend však vzbuzuje obavy jak v NATO, tak ve Spojených státech.
Jedním z primárních principů americké zahraniční politiky je už dlouho prosazování a podpora veškerého úsilí vedoucího k vyšší integraci Evropské unie. Pokud by následkem takového úsilí mohlo dojít k poškození zájmů USA, snaží se Spojené státy o revizi detailů, aniž by se stavěly proti konkrétní iniciativě jako celku. Na rozdíl od britských toryů, některých francouzských gaullistů a mnoha Dánů a Švédů se Američané neobávají možnosti vzniku Spojených států evropských – nepochybně potencionálního soupeře, ale také společníka, bez něhož se na světové scéně neobejdou.
Když na veřejnost poprvé pronikly zprávy o EDI, nebyla reakce Ameriky jiná. Přestože se někteří francouzští navrhovatelé EDI netajili s přáním, aby EDI zcela nahradilo NATO – byla to pro ně jediná cesta, jak emancipovat Evropu od americké hegemonie –, nebyla Evropská obranná iniciativa prezentována a diskutována v radách Evropské unie tímto způsobem. Podle oficiálních zpráv se EDI měla stát pomocnou složkou NATO, ne jeho soupeřem. Účelem jejího vzniku mělo být poskytování evropských obranných složek pro méně náročné mírové operace, jež nevyžadují účast amerických bojových sil.