0

Triumfální návrat Johna Maynarda Keynese

NEW YORK – Dnes jsme všichni keynesiáni. S nespoutaným nadšením a v rozsahu, který by byl kdysi opravdu nepředstavitelný, už do keynesiánského tábora vstoupila i pravice ve Spojených státech.

Pro ty z nás, kdo si už dříve nárokovali jistou spojitost s keynesiánskou tradicí, nadešla chvíle triumfu poté, co jsme byli přes tři desítky let zahnáni do ústraní a ostatní se nám bezmála vyhýbali. Současné dění je na jisté úrovni vítězstvím rozumu a důkazů nad ideologií a zájmovými skupinami.

Ekonomická teorie už dlouho vysvětluje, proč se nespoutané trhy samy nekorigují, proč je regulace potřebná, proč má vláda v ekonomice vyhrazenu důležitou úlohu. Řada lidí, zejména těch, kdo pracují na finančních trzích, však prosazovala určitý typ „tržního fundamentalismu“. Z něho vyplynuvší pomýlené politiky – protlačované mimo jiné některými členy ekonomického týmu nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy – už dříve postihly obrovskými výdaji rozvojové země. Okamžik prozření přišel až ve chvíli, kdy tyto politiky začaly zatěžovat výdaji USA a další vyspělé průmyslové země.

Keynes tvrdil nejen to, že trhy se samy nekorigují, ale také že při závažném poklesu bude zřejmě měnová politika neúčinná. Zapotřebí je podle něho fiskální politiky. Ne všechny fiskální politiky jsou ale rovnocenné. V dnešní Americe, charakterizované převisem zadlužení domácností a vysokou nejistotou, budou daňové škrty pravděpodobně neúčinné (jako tomu bylo v 90. letech v Japonsku). Velká část, ba možná většina únorových daňových škrtů v USA přešla do úspor.