0

Záludnosti obchodních dohod

Nedávná obchodní dohoda mezi Chile a Spojenými státy se dnes chválí jako první významná dohoda na západní polokouli od doby, kdy byla před deseti lety podepsána Smlouva o severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA). Přestože ji jisté americké kruhy oslavují, dohoda vykazuje mnohé problémy, jež charakterizovaly minulé obchodní smlouvy a jež jsou zdrojem nespokojenosti s globalizací. V některých ohledech se skutečně jedná o krok zpět.

Jedním zdrojem nespokojenosti s globalizací je, že zbavuje země svobody chránit svá hospodářství a své občany. Zdá se, že lobbisté v průmyslových zemích mají přednost před širšími zájmy. Navíc jsou tyto obchodní dohody často asymetrické - Sever trvá na tom, aby Jih otevřel své trhy a odstranil subvence, zatímco sám udržuje obchodní bariéry a dotuje své vlastní zemědělce.

V některých ohledech učinila smlouva s Chile skutečný průlom - ovšem ve špatném směru. Nedokázala využít možností, jež nabízel otevřenější obchod s nově vznikajícím trhem, který má propracované a kvalifikované veřejné služby.

Obzvláště ironické je ustanovení, které má Chile omezovat v používání kapitálových regulačních opatření pro krátkodobé spekulativní kapitálové toky. Během první půle 90. let Chile využívalo těchto opatření účinně a efektivně. Výzkum ukazuje, že tok dlouhodobého kapitálu tyto restrikce neovlivnily. Ba naopak zřejmě povzbudily dovnitř směřující toky, neboť finanční prostředky, které by jinak byly nejspíše poskytnuty krátkodobě, byly nuceny setrvat déle.