Třetí cesta je pravicová

CHICAGO: „Jen de Gaulle mohl osvobodit Alžírsko, jen Nixon mohl otevřít dveře do Číny.“ Za tímto sloganem se skrývá pozoruhodný princip: vlastní zájem vede politické strany často k radikálnímu odklonu, dokonce k odluce od jejích tradičních ideologií. Budeme-li zkoumat skutky údajně levicových a socialistických vlád, zjistíme, že toto zjištění platí dnes nejen v Evropě, ale pomalu a jistě také ve zbytku světa.

Koncem padesátých let se Francie přiblížila občanské válce proti Alžírsku. De Gaulle, který opustil svůj prezidentský úřad v roce 1946, byl povolán zpět do Elysejského paláce, aby Francii z této nepříjemné situace vyvedl. Díky svému patriotismu byl de Gaulle pro většinu Francouzů jediný, který bude s to Alžírsko vysvobodit.

Přibližování mezi Mao Ce Tungovou Čínou a Spojenými státy v šedesátých letech bylo možné proto, že Čína byla měla politické a vojenské spory se Sovětským svazem. Věděli to američtí demokraté i republikáni, ale prezident Johnson měl strach sblížit se s Čínou, neboť jeho strana byla údajně vůči komunismu příliš shovívavá. Až oddaný antikomunista Nixon získal dostatečnou podporu od pravicových politiků, aby Čínu mohl navštívit a usilovat tam o spolupráci mezi USA a Čínou proti jejich společnému nepříteli v Kremlu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/hGnyx0Y/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.