Třetí cesta je pravicová

CHICAGO: „Jen de Gaulle mohl osvobodit Alžírsko, jen Nixon mohl otevřít dveře do Číny.“ Za tímto sloganem se skrývá pozoruhodný princip: vlastní zájem vede politické strany často k radikálnímu odklonu, dokonce k odluce od jejích tradičních ideologií. Budeme-li zkoumat skutky údajně levicových a socialistických vlád, zjistíme, že toto zjištění platí dnes nejen v Evropě, ale pomalu a jistě také ve zbytku světa.

Koncem padesátých let se Francie přiblížila občanské válce proti Alžírsku. De Gaulle, který opustil svůj prezidentský úřad v roce 1946, byl povolán zpět do Elysejského paláce, aby Francii z této nepříjemné situace vyvedl. Díky svému patriotismu byl de Gaulle pro většinu Francouzů jediný, který bude s to Alžírsko vysvobodit.

Přibližování mezi Mao Ce Tungovou Čínou a Spojenými státy v šedesátých letech bylo možné proto, že Čína byla měla politické a vojenské spory se Sovětským svazem. Věděli to američtí demokraté i republikáni, ale prezident Johnson měl strach sblížit se s Čínou, neboť jeho strana byla údajně vůči komunismu příliš shovívavá. Až oddaný antikomunista Nixon získal dostatečnou podporu od pravicových politiků, aby Čínu mohl navštívit a usilovat tam o spolupráci mezi USA a Čínou proti jejich společnému nepříteli v Kremlu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/hGnyx0Y/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.