CHICAGO: „Jen de Gaulle mohl osvobodit Alžírsko, jen Nixon mohl otevřít dveře do Číny.“ Za tímto sloganem se skrývá pozoruhodný princip: vlastní zájem vede politické strany často k radikálnímu odklonu, dokonce k odluce od jejích tradičních ideologií. Budeme-li zkoumat skutky údajně levicových a socialistických vlád, zjistíme, že toto zjištění platí dnes nejen v Evropě, ale pomalu a jistě také ve zbytku světa.
Koncem padesátých let se Francie přiblížila občanské válce proti Alžírsku. De Gaulle, který opustil svůj prezidentský úřad v roce 1946, byl povolán zpět do Elysejského paláce, aby Francii z této nepříjemné situace vyvedl. Díky svému patriotismu byl de Gaulle pro většinu Francouzů jediný, který bude s to Alžírsko vysvobodit.
Přibližování mezi Mao Ce Tungovou Čínou a Spojenými státy v šedesátých letech bylo možné proto, že Čína byla měla politické a vojenské spory se Sovětským svazem. Věděli to američtí demokraté i republikáni, ale prezident Johnson měl strach sblížit se s Čínou, neboť jeho strana byla údajně vůči komunismu příliš shovívavá. Až oddaný antikomunista Nixon získal dostatečnou podporu od pravicových politiků, aby Čínu mohl navštívit a usilovat tam o spolupráci mezi USA a Čínou proti jejich společnému nepříteli v Kremlu.
CHICAGO: „Jen de Gaulle mohl osvobodit Alžírsko, jen Nixon mohl otevřít dveře do Číny.“ Za tímto sloganem se skrývá pozoruhodný princip: vlastní zájem vede politické strany často k radikálnímu odklonu, dokonce k odluce od jejích tradičních ideologií. Budeme-li zkoumat skutky údajně levicových a socialistických vlád, zjistíme, že toto zjištění platí dnes nejen v Evropě, ale pomalu a jistě také ve zbytku světa.
Koncem padesátých let se Francie přiblížila občanské válce proti Alžírsku. De Gaulle, který opustil svůj prezidentský úřad v roce 1946, byl povolán zpět do Elysejského paláce, aby Francii z této nepříjemné situace vyvedl. Díky svému patriotismu byl de Gaulle pro většinu Francouzů jediný, který bude s to Alžírsko vysvobodit.
Přibližování mezi Mao Ce Tungovou Čínou a Spojenými státy v šedesátých letech bylo možné proto, že Čína byla měla politické a vojenské spory se Sovětským svazem. Věděli to američtí demokraté i republikáni, ale prezident Johnson měl strach sblížit se s Čínou, neboť jeho strana byla údajně vůči komunismu příliš shovívavá. Až oddaný antikomunista Nixon získal dostatečnou podporu od pravicových politiků, aby Čínu mohl navštívit a usilovat tam o spolupráci mezi USA a Čínou proti jejich společnému nepříteli v Kremlu.