0

Cukrová sezona

Sváteční dny, které nyní prožíváme, jsou časem veselí a obvykle i přejídání. Nezřízená spotřeba cukru, jež tuto roční dobu provází, však není důvodem k oslavám.

Tento sezonní výkyv ve spotřebě cukru je vlastně jen součástí obrovského posunu ve světovém zdraví, který nyní probíhá. Mnoho zemí, především rozvojových, se potýká s důsledky enormních změn životního stylu: úprav jídelníčku, menší fyzické aktivity a zvýšené spotřeby tabáku.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

Tyto změny jsou do značné míry podmíněny globalizací a expanzí trhů s potravinami, jakož i stále se zvyšujícím stupněm urbanizace. Oba tyto faktory podporují sedavý způsob života doma i v zaměstnání a také hluboké změny stravovacích zvyklostí.

Proto by nemělo být překvapením, že nenakažlivé choroby (NCD) včetně kardiovaskulárních onemocnění (CVD), obezity, cukrovky a rakoviny dnes po celém světě zabijí přibližně 33 milionů lidí ročně a na celkovém počtu úmrtí se podílejí téměř šedesáti procenty. Navíc představují bezmála polovinu celosvětových nákladů na léčbu.

Očekává se, že do roku 2020 se tento podíl zvýší na 73% všech úmrtí a 60% celosvětových léčebných výloh. K více než 60% těchto úmrtí navíc dochází v rozvojovém světě, kde nenakažlivé choroby stále více propukají u mladších věkových skupin, což může mít obrovské důsledky pro produktivitu pracovních sil dané země.

Poslední údaje z Číny odrážejí rozsah tohoto problému. Ve venkovských oblastech země, kde žije více než 800 milionů lidí, představují NCD více než 80% úmrtí.

Mnoho států je dnes chorobami zatíženo hned dvakrát. Země, které se stále potýkají s podvýživou a nemocemi, jako jsou malárie, tuberkulóza a HIV/AIDS, nyní musí bojovat také s explozivním nárůstem kardiovaskulárních chorob, cukrovky a obezity, jakož i s prudkým vzestupem hypertenze a vysoké hladiny cholesterolu.

Pět z deseti hlavních celosvětových příčin úmrtí souvisí se stravou a fyzickou aktivitou: vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nízká spotřeba ovoce a zeleniny, vysoký index tělesné hmotnosti a nedostatek cvičení. Je zřejmé, že efektivní strategie boje s NCD vyžadují kritické zkoumání, co lidé jedí a jaká je jejich úroveň fyzické aktivity.

Světová zdravotnická organizace (WHO) spolu se skupinou mezinárodních expertů vyvinula na základě osmnáctiměsíčních rozsáhlých konzultací ve více než 80 zemích a s přispěním orgánů OSN, občanských sdružení a výrobců potravin globální strategii stravování, fyzické aktivity a zdraví. Jedním z klíčových závěrů strategie je zjištění, že snížení léčebných výloh spojených s NCD si žádá mnohosektorový přístup. Strategie poskytuje členům WHO rozsáhlou paletu strategických možností, z nichž si mohou vybírat jako z krabice s nářadím.

Jednat mohou i vlády. Ministři dopravy by měli zajistit bezpečné silnice, aby děti mohly jezdit do školy na kole. Ministři financí by mohli zdaňovat nezdravé jídlo a dotovat jídlo zdravé. Ministři školství by měli vyžadovat zdravou školní stravu.

Mnoho zemí již vyvíjí vlastní národní strategie. Většina toho, co WHO doporučuje, je oficiálními činiteli zodpovědnými za veřejné zdraví schváleno již mnoho let. Čelíme však celosvětovému problému s mnoha mezinárodními účastníky, což vyžaduje naléhavou a globální odpověď.

Zároveň se pochopitelně vede významná debata, co přesně vlastně znamená zdravý jídelníček. Tato debata je vítána a současně očekávána; zdokonalení jídelníčku a nalezení způsobů, jak zvýšit fyzickou aktivitu, je složitý problém. Navíc budou vždy existovat skupiny vedené vlastními zájmy, které budou argumentovat, že pro své jednání nemáme dostatek důkazů. Ze strany celosvětové vědecké či zdravotnické komunity však doporučení strategie nikdo nezpochybnil.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Nejsilnější kritika přišla od cukrovarnických sdružení, která tvrdí, že horní hranice 10% celkového příjmu kalorií z cukru se nezakládá na vědeckých důkazech. Více než dvacet národních i mezinárodních zpráv vědeckých organizací z celého světa, které vydávají stravovací doporučení, nicméně stanovuje v souvislosti s příjmem cukru podobné nebo i nižší cíle.

Rostoucí náklady na léčbu nenakažlivých a kardiovaskulárních chorob představují pro světové zdraví časovanou bombu. Zavedení strategie WHO do praxe by mohlo vést k jednomu z největších pozitivních posunů směrem k lidskému zdraví v dějinách, neboť by nasměrovalo obyvatele celého světa na cestu celoživotního a trvalého zlepšování jejich tělesné pohody.