0

Íránský boj o moc

TEHERÁN: Soud se třinácti íránskými židy obviněnými ze špionáže je jen poslední z řady nedávných projevů konzervativního odporu proti íránskému reformnímu hnutí v čele s prezidentem Muhamedem Chatámím. Konzervativci chtějí nejen reformátory umlčet, ale zároveň vyprovokovat otevřenou konfrontaci.

Uzavírání proreformních listů a zatýkání reformně orientovaných novinářů se zdá jako záměrná snaha přimět reformní hnutí k odezvě. Neboť pokud zastánci reformistů, kteří v únoru získali již v prvním kole parlamentních voleb většinu, budou dohnáni k demonstracím a pokud přitom v ulicích dojde k chaosu, budou mít bezpečnostní složky šikovný důvod ke tvrdému zásahu. Za výjimečného stavu, který by nejspíše následoval, by se totiž ustavení nového parlamentu mohlo značně zpozdit.

Reformní vůdci jsou si tohoto stavu vědomi a nabádají proto své stoupence k ukázněnosti. Svým konečným vítězstvím jsou si jisti, poněvadž je podporuje většina mládeže i žen. Méně než dvacet pět let mají dnes v pětašedesátimilionovém Íránu celé dvě třetiny obyvatelstva. Ale jako jinde na světě také mladí Íránci jsou nedočkaví a právě v tom spočívá hrozba nepokojů.

Napětí je všudypřítomné, protože i když je hospodářství v troskách, nikdo proti tomu nic nepodniká. Stoupenci reforem se povětšinou zajímají o společenské a politické změny, jichž se domáhá prezident Chatámí pod hlavičkou „občanské společnosti“ a „právního řádu“. Zdá se, že ani prezident sám se o ekonomiku nezajímá.