Co brzdí Evropu?

PITTSBURGH – Francouzský prezident François Hollande během nedávné návštěvy Řecka prohlásil, že evropský pokles skončil, a vyzval francouzské firmy, aby investovaly v Řecku. Špatná rada. Francouzské výrobní náklady jsou vysoké, ale ty řecké jsou ještě vyšší. A navzdory značnému poklesu řeckého (a také italského a španělského) reálného HDP od roku 2007 není náprava zdaleka u konce.

Po pravdě řečeno by člověk těžko hledal široký souhlas s Hollandeovým hodnocením kdekoliv v Evropě. Před nedávnými volbami v Itálii jevily finanční trhy jisté známky optimismu, které povzbudila politika Evropské centrální banky v podobě garancí za suverénní dluhy členských zemí eurozóny, rozšíření její účetní bilance a snížení úrokových sazeb. Když úrokové sazby klesají, držitelé dluhopisů získávají. Nezaměstnanost v silně zadlužených jihoevropských zemích však stále roste a výkonnost dál zaostává za Německem a dalšími severoevropskými státy.

Hlavním důvodem tohoto zaostávání není prostě jen nízká poptávka nebo vysoké dluhy. Mezi jednotkovými náklady práce – reálnými mzdami očištěnými o produktivitu – v Německu a v silně zadlužených jihoevropských zemích existuje obrovský rozdíl. Když začala krize, byly výrobní náklady v Řecku zhruba o 30% vyšší než v Německu, takže Řecko velmi málo vyváželo a velmi mnoho dováželo. Výrobní náklady v dalších těžce zadlužených zemích pak byly o 20-25% vyšší než v Německu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/x8MHwEH/cs;