Přízrak globální stagflace

New York – Povede stoupající globální inflace k ostrému globálnímu hospodářskému zpomalení? Anebo ještě hůř, oživí stagflaci, onu zhoubnou kombinaci rostoucí inflace a záporného růstu?

Na mnoha vyspělých a rozvíjejících se trzích už inflace roste a existují náznaky pravděpodobné ekonomické kontrakce v mnoha vyspělých ekonomikách (ve Spojených státech, Velké Británii, Španělsku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Japonsku). Na rozvíjejících se trzích se dosud inflace pojila s růstem, ba až s ekonomickým přehříváním. Ekonomická kontrakce v USA a dalších vyspělých ekonomikách však na rozvíjejících se trzích nemusí vést ke ztrátě vazby na růst, nýbrž k její proměně, neboť americká kontrakce zpomalí růst a stoupající inflace přiměje měnové orgány ke zpřísnění měnových a úvěrových politik. Mohly by pak čelit „stagflaci light“ – rostoucí inflaci pojící se s prudce klesajícím růstem.

Stagflace vyžaduje negativní šok na straně nabídky, který zvyšuje ceny, ale zároveň snižuje výstup. Stagflační šoky vedly za posledních 35 let ke globální recesi třikrát: v letech 1973-1975, kdy po Jomkippurské válce a embargu OPEC vyletěly ceny ropy, v letech 1979-1980 po íránské revoluci a v letech 1990-91 po iráckém vpádu do Kuvajtu. Dokonce i recesi roku 2001 – z velké části vyvolanou prasknutím bubliny špičkových technologií – doprovázelo zdvojnásobení ceny ropy, které přišlo po zahájení druhé palestinské intifády proti Izraeli.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/zrqwG6X/cs;
  1. An employee works at a chemical fiber weaving company VCG/Getty Images

    China in the Lead?

    For four decades, China has achieved unprecedented economic growth under a centralized, authoritarian political system, far outpacing growth in the Western liberal democracies. So, is Chinese President Xi Jinping right to double down on authoritarianism, and is the “China model” truly a viable rival to Western-style democratic capitalism?

  2. The assembly line at Ford Bill Pugliano/Getty Images

    Whither the Multilateral Trading System?

    The global economy today is dominated by three major players – China, the EU, and the US – with roughly equal trading volumes and limited incentive to fight for the rules-based global trading system. With cooperation unlikely, the world should prepare itself for the erosion of the World Trade Organization.

  3. Donald Trump Saul Loeb/Getty Images

    The Globalization of Our Discontent

    Globalization, which was supposed to benefit developed and developing countries alike, is now reviled almost everywhere, as the political backlash in Europe and the US has shown. The challenge is to minimize the risk that the backlash will intensify, and that starts by understanding – and avoiding – past mistakes.

  4. A general view of the Corn Market in the City of Manchester Christopher Furlong/Getty Images

    A Better British Story

    Despite all of the doom and gloom over the United Kingdom's impending withdrawal from the European Union, key manufacturing indicators are at their highest levels in four years, and the mood for investment may be improving. While parts of the UK are certainly weakening economically, others may finally be overcoming longstanding challenges.

  5. UK supermarket Waring Abbott/Getty Images

    The UK’s Multilateral Trade Future

    With Brexit looming, the UK has no choice but to redesign its future trading relationships. As a major producer of sophisticated components, its long-term trade strategy should focus on gaining deep and unfettered access to integrated cross-border supply chains – and that means adopting a multilateral approach.

  6. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now