Software života

Život je nám vlastní, a proto máme sklon věřit, že je snadné jej pochopit. V uznávané klasifikaci věd se za královnu a nejobtížněji pochopitelnou disciplínu považuje matematika, následovaná fyzikou, chemií a konečně biologií. Tato vědecká hierarchie je však mylná a zavádějící: dnes už víme, že biologie zahrnuje víc matematiky, než jsme si kdy mysleli.

Když s objevem DNA do vědeckého chápání života pronikly molekuly, biologie vystoupila o příčku výš, k chemii. S pochopením abstraktních schémat, jež předepisují, jak se geny projevují, pak biologie vyšplhala ještě blíž k matematice.

Trendovým výrazem ve vědách o životě je dnes biologie „systémů“. Po dlouhou dobu byli ti, kdo studovali podstatu života a dědičnosti, rozděleni na dva tábory: epigenetiky , kteří zdůrazňovali vlivy životního prostředí na živé organismy, a preformisty , již kladli důraz na podobnosti mezi rodiči a potomstvem. Pohled epigenetiků byl zřetelně chybný, neboť cosi stálého se napříč generacemi přenášet muselo. Avšak představu preformistů, že entitou přenášenou napříč generacemi je celý organismus, popírala nemožnost dělit objekty donekonečna.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/h36jIzc/cs;