0

Měkká síla Organizace spojených národů

Josef Stalin kdysi zlehčil význam „měkké síly“ otázkou: „Kolik má papež divizí?“ Dnes mnoho samozvaných realistů zavrhuje Organizaci spojených národů jako neschopnou a tvrdí, že ji lze ignorovat. Mýlí se.

Síla je schopnost ovlivňovat ostatní za účelem dosažení požadovaného výsledku. Tvrdá síla funguje prostřednictvím plateb a donucování (cukru a biče), měkká síla prostřednictvím přitažlivosti a zapojování do struktur. Vzhledem k tomu, že OSN nedisponuje vlastními jednotkami a pracuje s relativně malým rozpočtem, má jen tolik tvrdé síly, kolik si jí dokáže vypůjčit od členských států. Byla založena v roce 1945, aby sloužila zájmům členských zemí, a článek 2. 7 její charty chrání suverénní území jejích členů.

Po nezdaru Společnosti národů ve 30. letech minulého století byla OSN koncipována tak, aby stálí členové její Rady bezpečnosti působili jako policisté vymáhající kolektivní bezpečnost. Když se velké mocnosti dokázaly shodnout, měla OSN působivou tvrdou sílu, jak dokázala válka v Koreji a první válka v Perském zálivu. Tyto případy však byly výjimečné. Během studené války byla rada rozdělená. Jak uvedl jeden expert, právo veta stálých členů se mělo chovat jako pojistky v elektrickém systému: raději ať zhasnou světla, než aby vyhořel dům.

Navzdory těmto omezením má OSN značnou měkkou sílu, která plyne z její schopnosti legitimizovat činnost států, zvláště ve vztahu k použití síly. Lidé příliš nevěří řečem, ale také nechtějí mávat mečem. OSN například nemohla zabránit invazi do Iráku v roce 2003, ale absence jejího souhlasu nesmírně zvýšila náklady na tuto operaci pro americkou a britskou vládu.