Sociální rozměry globalizace

Válka proti terorismu a válka v Iráku z velké části odvedly pozornost světa od naléhavé problematiky: jak řídit globalizaci, aby byla ku prospěchu všech? Nová zpráva vydaná Výborem pro sociální rozměry globalizace při Mezinárodní organizaci práce (MOP) nám připomíná, jak vzdálena globálnímu konsenzu je Bushova administrativa.

MOP je tripartitní organizace sdružující představitele pracujících, vlád i firem. Výbor, jemuž předsedají prezidenti Finska a Tanzanie, má 24 členů (já jsem byl jedním z nich), kteří se liší národností, příslušností k zájmovým skupinám i intelektuálním přesvědčením. Výbor zahrnul členy tak odlišné, jako jsou šéf Toshiby a předák americké odborové ústředny AFL-CIO. Přes značnou různorodost skupina dokázala postihnout objevující se celosvětový konsenzus: globalizace nejenže nenaplňuje pozitivní potenciál, který má, ale ve skutečnosti přispívá k sociálnímu strádání.

Na vině je to, jak byla globalizace řízena - zčásti státy, ale zejména mezinárodním společenstvím, mimo jiné institucemi jako Světová banka, Světová obchodní organizace a MMF, jež zodpovídají za zavádění „pravidel hry". Výbor dokonce dosáhl shody u mnoha konkrétních opatření, která by napomohla dát globalizaci „lidskou tvář" - nebo aspoň zmírnit některé z jejích nejhorších důsledků.

https://prosyn.org/dC8r0vJcs