Mlčení čínských intelektuálů

Jak ukázala nedávná roztržka mezi Čínou a Spojenými státy ohledně amerického výzvědného letounu, na veřejném mínění teď v Číně hodně závisí. Kde ale stojí čínští intelektuálové a jakou hrají roli?

Po prokletí maocetungovské éry ožila znovu v osmdesátých letech tradiční čínská úcta ke vzdělání. Vzkříšena byla i konfuciánská představa, že nejvyšším posláním intelektuála je říkat vládci, co je pro říši nejlepší, ať už přesvědčováním anebo – troufá-li si – kritikou spolu s tím, že ponese veškeré následky svého jednání. V roce 1978 Liou Pin-jen ve své knize „Lidé nebo nestvůry?“ popsal, jak komunismus plodí korupci; v roce 1988 Su Siao-kchang ve filmu „Žalozpěv od řeky“ nastínil, jak některé stránky úzkoprsého despotismu v čínské císařské tradici dodnes přežívají uvnitř komunistické strany. Obě díla – a mnoho dalších prací z osmdesátých let – veřejnost fascinovala.

Ve srovnání s tím se léta po tchienanmenském masakru zdají politicky i intelektuálně chudokrevná a neduživá. Po roce 1989 jako by Čína ztratila morální kompas. Přesto v době, kdy svědomí intelektuálů mohlo zemi nejvíce prospět, nebylo po nich ani vidu ani slechu. Proč?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/aWSkXzO/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.